HSAB 2025–008: Komorní hůrka

Byli jsme s Jirkou domluveni, že si ve 13:00 hod. přijde pro kolo a pak rovnou pojedeme. Sami dva, protože ještě včera mi Samuel povídal, že dneska nepojede. A Vašík je po nemoci. A Kubovi se nechce.
 

No, Jirka nepřišel a ani o sobě nedal vědět, tak jsem svlékl drtič mrazu a místo něj oblékl jen lehký neprofuk, protože ten mi v těchto teplotách nad nulou, když jedu sám, blahobytně stačí. Vyjel jsem a hned naproti večerce jsem je potkal. Jirku se Samem, jak jdou ke mně. Ve čtvrt na dvě.

Jirka mi začal vysvětlovat, že tohleto a támhleto... To je sice hezké, ale já jim na dálku do hlavy nevidím a když se na něčem domluvíme a nedostaví se a ani o sobě nedají vědět, že se třeba zdrží, tak na zbytek dne jsou pro mě prostě mrtví Homolkové a jedu sám. Nebudu přece doma sedět, trhat lístky kopretiny a říkat si – přijde, nepřijde, přijde, nepřijde... Tohle si kluci musí uvědomit, už jsou dost velcí, aby chápali, že svět se netočí jen kolem nich.
 

Jirka si tedy vyběhl pro kolo a já se opět převlékl.

Původně jsme měli jet přes Zelený Háj a Vlastislav do Lipné a za ní odbočit vlevo do lesa a okolo trati se dostat do Aše. Jel jsem tudy asi před týdnem a jsou zde dlouhé souvislé úseky uježděného sněhu a po oblevách spíše už jen ledu. Ale projel jsem to celé, až na Nový Žďár. Jirka se na led těšil a já schválně jel na Drsoňovi s hladkými gumami, aby kluci nemohli říkat, že jsem si to na pláštích s hroty ulehčil.
 

Jenomže Samuel si postavil hlavu, že led mu včera stačil a tuto zimu už ho nechce vidět. No, mi se do studeného a tmavého lesa taky nějak výrazněji nechtělo, když bylo tak krásně a sluníčko svítilo. Jirkovi jsem tedy slíbil, že ledu si letos ještě určitě užije, ale teď si vychutnáme nádherné počasí na sluníčku.

Změnil jsem tedy trať a místo do Aše jsme se v Seebergu vydali na druhou stranu – přes FL na Komorní hůrku, s tím, že cestou zpět to můžeme někudy ještě natáhnout.

Komorní hůrka je nejmladší sopkou snad v celé střední Evropě a naposledy se kouř nad ní objevil v roce 1985, tedy docela nedávno. Ten rok bylo pod Novým Kostelem u Lubů silné zemětřesení a země duněla a hýbala se až v Chebu, kdy široko daleko od Nového Kostela praskaly zdi domů a taky popadaly nějaké komíny a tašky ze střech domů. No a nad Komorní hůrkou se v tu dobu objevil kouř. Děti v kráteru zapálily staré pneumatiky...

V kráteru bylo dneska krásně teploučko, sluníčko svítilo a vzduch se nepohnul. Kluci si svlékli bundy a sjížděli svah do kráteru, já zevloval a fotil.

Zpět už jsme jeli nejkratší cestou – přes Klest, Sorkov a Vlastislav. Měli jsme za celé odpoledne hodně zastávek a Jirka už taky sotva točil klikama. Přece jen to jeho kolo něco váží a natahal se ho do toho svahu dost.

Dnešní pohodové odpoledne nám dalo 29 km s převýšením 323 m. A klukům o něco víc, obojího.

Záznam na Stravě: HSAB 2025-008: Komorní hůrka | Ride | Strava

a větší fotky a videa na Rajčeti: HSAB 2025-007: Komorní hůrka – hsab – album na Rajčeti

Pavel z Hazlovské sekce