HSAB–002: Procházka 01 – Goetheho skalky
Když jsem Vašíkovi řekl, že to, co má v ruce je sušený fík, nedůvěřivě k němu opatrně přičichl, aby se přesvědčil, že to opravdu není to, co z Maxipsa vypadlo.
HSAB 2025 – 002: Procházka 01 – Goetheho skalky
Ve 13:00 hod. jsme od 3. lavičky vyrazili Jirka, Vašík a já pěšmo na Goetheho skalky. Počasí bylo velice vkusné – polojasno a něco málo pod nulou. Na otevřené louce to trochu foukalo, ale v lese byl klid.
Nešli jsme na Skalky přímo, nejkratší cestou, ale přes Golf na Výhledy a teprve odtud jsme se stočili ke Skalkám, takže jsme udělali hezký okruh a trošku si to prodloužili – na konečných 13 km.
Kluci si cestou hráli, klouzali se a každou zamrzlou louží se snažili propadnout. Protože tímto stylem bychom se nikam nedostali, přestal jsem na ně čekat a šel stálým, ale ne moc rychlým tempem pořád pryč. To se mi osvědčilo už při naší první procházce – když kluci viděli, že jsem moc daleko, dobíhali mě.
Asi kilometr před Skalkami se Vašík z rozbité kaluže zmocnil velkého kusu ledu a už ho nepustil. Kdyby nepadal a nerozlámal ho tak na menší kusy, donesl by ho až tam.
Na Goetheho skalkách jsme udělali malou pauzu na jídlo, kdy jsem dal klukům ochutnat datle a fíky. Už z dřívějška jsem ale věděl, že toto mňamózní ovoce dnešní děti už vůbec neznají a Jirka s Vašíkem mi to opět potvrdili. Když jsem Vašíkovi řekl, že to, co má v ruce, je sušený fík, nedůvěřivě k němu opatrně přičichl, aby se přesvědčil, že to opravdu není to, co z Maxipsa vypadlo. Fíky chutnaly více Jirkovi a Vašíkovi zase datle.
Po návratu jsme zašli do parku, kde Samuel s Kubou drandili na kolech přes nahrnutou hromadu sněhu.
Opět to byl vydařený den - Jirka s Vašíkem se provětrali pěšky a Samuel s Kubou na kolech.
Záznam na Stravě: HSAB 2025 - 002: Procházka 01 - Goetheho skalky | Walk | Strava
Pavel z Hazlovské sekce