HSAB – 13: K Michalovi objednat kolo

S Jirkou jsme zajeli k Michalovi, objednat kolo. Bylo mokro, tak jsem pro Jirku vzal zadní blatník. Ale na BMX má sedlo až dole a sedlový šroub velikosti č. 6. A já vozím imbusy do jen do velikosti č. 5. Blatník tedy vydržel v batohu až k Michalovi, kde teprve jsem ho nasadil.
 

Cestou jsme opatrně začali s fyzikou, jak mě o to požádala Jirkova maminka, ale půjde to velmi ztuha. Jirka nezná zcela základní věci. A ani se nemá z čeho učit, protože ani učebnici nemají. To samé v matematice. Prostě budeme muset začít úplně od začátku, i s matematikou, protože ta s fyzikou úzce souvisí. A to je běh na dlouhou trať. Nějak to dnešní školství vůbec nechápu. Na druhou stranu to ale docela dobře vysvětluje stav, jaký ve společnosti existuje.
 

Jirka si vyzkoušel jedno moc pěkné a hotové 26" kolo, ale už je prodané - předběhl ho Vítek, co jezdil na mém Drsoňkovi. Michal tam ale má právě rozdělaného carbonového Lectora po Jáchymovi a ten mu taky sedí a Jirkovi se líbí. Mezitím mi zrovna volal Roland, že má taky jedno kolo. Tak jsem telefon předal Michalovi, ať se domluví spolu a až kola budou hotová, my se pak s Jirkou rozhodneme pro jedno z nich. Já to vidím na toho zelenočerného carbonového Lectora, ale třeba Roland překvapí.

Pak jsme zajeli do klubovny pro věci, co jsem tam měl na Bukefala, protože ten je teď v Hazlově. Při té příležitosti si Jirka vyzkoušel tretry, válející se v kredenci a čekající na prodej a jedny mu padly. Tak jsme si je hned odvezli. Cestou domů už byla tma a taky se ochladilo, takže Jirkovi už bylo místy zima. Ale hřála ho radost z dobrého pořízení jak u Michala, tak i v klubovně.

Myslím, že ani Jirka ani já v noci nebudeme spát - Jirka od radosti a těšení se na nové kolo a já od žalu, že jsem Michalovi přenechal 1 440 g lehoučkou vidli Sid Team, co se mi doma 15 let válela bez užitku.

Pořídil jsem ji jen kvůli své poslední 24h, protože prakticky celá trať byla poseta dlouhými a souvislými kořenovými úseky a na nich se na pevné vidli 24 hodin jezdit fakt nedá. Za absolutní vítězství v závodě (jako vetrán nad 40 let jsem vítězi hlavní kategorie nadělil 2 desetikilometrová kola) jsem dostal jen 5 000 Kč, takže vzhledem k ceně té vidle to vlasně byl těžce prodělečný závod. Vidle je tak prakticky nová a když jsem ji zkoušel, bez dofoukání stále pruží, jako za mlada, jen se vzduchem 15 let starým. Takže těsní stále dobře a možná ani nebude třeba výměna těsnění. Tehdy jsem za ni dal 12 tisíc a já ji Michalovi přenechal za čtvrtinu. I s 15 let starým vzduchem. Do rána budu brečet.
 

Záznam na Stravě: HSAB - 13: K Michalovi | Ride | Strava

Pavel z Hazlovské sekce

Uvedení na pravou míru
 

Bude?

Nebude?

Vydržte!!!

Jirka z Hazlovské sekce